Foto

Dva typy fotoaparátů a dvojí pohled na dvojčata

Pro někoho je zkratka NOOR naprosto něčím neznámým, ale ti, co se věnují fotografii, a hlavně vlastní techniku značky Nikon, o ní dobře vědí. Je to totiž mezinárodní fotografická agentura a nadace, která je známá tím, že její akce pozitivně ovlivňují názory na lidská práva a další otázky celosvětového významu. Dvě fotografky a dva způsoby vnímání fenoménu dvojčat v Nigérii má svoji logiku.

Právě tato společnost podporuje její vzdělávací programy a investuje do příští generace těch, kteří budou prostřednictvím fotografií přinášet svědectví o pozitivních sociálních změnách ve společnosti. Od roku 2007 NOOR vyučuje přibližně tisíc studentů ve více než sedmdesáti zemích. Jedním z nových projektů ambasadorů je něco, co v evropské kultuře neznáme – fotografky Bénédicte Kurzen a Sanne De Wilde se zabývají ve své práci rozporuplnými názory na dvojčata v současné nigerijské společnosti. Obě se vybavily fotoaparáty D850, resp. Z 7, a k tomu objektivy NIKKOR. Seznámily se s komunitami v Igbo-Ora, kde se rodí více dvojčat než kdekoli jinde na světě, ve městě Abúdža, které pro dvojčata v zemi zastupuje temnější stránku historie, a oproti tomu ještě v Kalabaru, kde se tradice a názory změnily.

Nigérie, země dvojčat

Počty narozených dvojčat v západní Africe jsou přibližně čtyřikrát vyšší než ve zbytku světa. V reakci na tyto vysoké počty narozených se po celé Nigérii objevily rozporuplné názory a zvyky – od oslavování přes oddanost až po démonizaci. V řadě oblastí se staví svatyně, kde se uctívá duch dvojčat a jsou podporována v přijetí své stejnosti a cítí se šťastně, že mají takové neoddělitelné pouto. Jinde se však objevují zprávy o zabíjení dvojčat, protože jsou považována za zlá. „Symbolické významy se dvojčatům přisuzují na nejrůznějších místech světa. Nikde však víc než v Nigérii. Vzhledem k negativním titulkům, kterým byla tato země vystavena ohledně zacházení s dvojčaty, jsme se chtěly podívat blíže na složitou mytologii, která za touto temnou historií stojí, a také si udělat širší obrázek s ohledem na to, že na většině míst jsou dvojčata uctívána, “ přibližuje Bénédicte Kurzen. „Mluvila jsem o tom se Sanne, která je nejnovější členkou naší agentury NOOR. Její práce se zaměřuje na genetiku a otázku vnímání. Rozhodla se, že se ke mně v Nigérii připojí, a tak všechno začalo do sebe zapadat. Čím více jsme se do projektu pohroužily, tím více jsme si uvědomovaly, že dává smysl rozšířit dvojakost našich objektů i na nás: spojovala se tu dvě vidění, dva typy fotografování.“

Pronásledování i oslavy

Jejich dvanáctitýdenní cesta začala v Abúdži, kde se ještě před pár lety stále objevovaly zprávy o pronásledování dvojčat, protože někteří lidé stále pohlížejí na dvojčata jako na nebezpečí pro společnost nebo jako na lidi s „divnými schopnostmi“. N druhou stranu město Igbo-Ora se označuje se za „domov národa dvojčat“ a pořádá Festival dvojčat. Skoro v každém domě se tu najdou aspoň jedna dvojčata a místní lidé to oslavují. „Nechtěly jsme se zabývat jen tím, jak jsou dvojčata vnímána ze strany společnosti. Chtěly jsme zachytit také jejich vzájemné genetické propojení,“ říká k tomu Sanne De Wilde. „Bylo třeba dosáhnout nějaké rovnováhy, plánovat předem a co nejvíce předvídat, ale zároveň si ponechat prostor pro pružnou reakci na to, co člověk najde na místě. Můžete plánovat celé měsíce dopředu, ale když dorazíte na místo, stále se něco mění,“ doplňuje Sanne. „Řekly jsme si, že v první části naší cesty budeme pracovat v sirotčinci v Abúdži. Pro druhou etapu jsme se víc otevřely možným překvapením. Fotografování spočívá v plánování dokonalého snímku stejně jako v reakci na prostředí a zachycování něčeho, co jste vůbec nečekali.“

Je to vlastně univerzální téma

Snad všichni fotografové znají problém vzájemné spolupráce, ne všichni si dovedou vzájemně vyhovět. Ani Bénédicte Kurzen a Sanne De Wilde netušily, jak jejich vztahy poznamenají projekt. „Bylo to poprvé, co jsme obě takto s někým spolupracovaly, takže to byl ze spousty pohledů experiment. Přesto jsme si hned porozuměly a ve svém individuálním pracovním přístupu jsme se vzájemně doplňovaly,“ říká k tomu Sanne. „Partnerství nám pomohlo navázat spojení s lidmi, se kterými jsme pracovaly.“ Bénédicte navazuje: „Pro spoustu těch, které jsme fotily, to znamenalo velké překvapení a nadšení. Pořád vyvstávala otázka nás dvou, které jsme také dvojčata. I když jsme zrovna šly ulicemi Lagosu, často na nás volali ‚Ibeji!‘, což v jorubštině znamená právě dvojčata. Nakonec nás obě opravdu překvapilo, jak příjemně cíl našeho projektu vznikal. Dvojčata se ukázala být bohatším a univerzálnějším tématem, než jsme čekaly.“

Jedinečný pohled a inspirace

Projektu se podařilo ukázat složitost nejen kultur, ale také vztahu mezi dvěma lidmi, ať již dvojčaty, rodičem a dítětem, nebo dokonce, jako v tomto případě, mezi dvěma fotografy. „Poznávaly jsme zemi, její společenství a komunitu dvojčat a viděly jsme, jak se bolestná minulost postavení dvojčat stala důležitou součástí budoucnosti, v níž jsou dvojčata oslavována. Chtěla bych předat jedinečný pohled právě na ta dvojčata, který možná napomůže tomu, že některé hodnoty Afriky a Nigérie budou rezonovat po celém světě, namísto toho, abychom je vyčleňovali,“ přibližuje svůj cíl Bénédicte Kurzen a Sanne se ztotožňuje: „Pro mě je cílem tohoto projektu ukázat složitost nejen kultur, ale také vztahu mezi dvěma lidmi, ať již dvojčaty, rodičem a dítětem, nebo dokonce, jako v našem případě, mezi dvěma fotografy. Doufám, že snímky, které jsme pořídily, tuto dualitu demonstrují. Podporují také ohromné příležitosti, které nám přináší spolupráce s druhými. Spoluprací s někým, kdo přijde s jiným náhledem a jinou interpretací, se pozmění váš způsob práce a umožní vám nechat se inspirovat novými možnostmi.“

S čím fotografky pracovaly?

Obě fotografky použily k zachycení více než padesáti dvojčat ve třech různých částech země fotoaparát Nikon D850 vzhledem k jeho kombinaci rozlišení, rychlosti a citlivosti k působení světla. Bénédicte ještě k tomu používala v poslední fázi projektu v Kalabaru Nikon Z 7 spolu s objektivem NIKKOR Z 24–70 mm f/4 S. Výbavu jim doplňovaly objektivy AF-S NIKKOR 35 mm f/1,8G ED, AF-S NIKKOR 58 mm f/1,4G a AF-S NIKKOR 24–70 mm f/2,8G ED. Sanne k tomu poznamenává: „Kvalita obrazu je u fotoaparátu Nikon D850 tak skvělá, že bez ohledu na to, jaký záběr chcete, ať už širokoúhlý nebo portrét, víme, že výsledek bude dokonale ostrý a citlivě zachytí světlo, jemné nuance i výraz. Lehké a kompaktní tělo fotoaparátu Nikon Z 7 je v naší práci také neocenitelné a nemůžeme se dočkat, až ho budeme moci ještě důkladněji vyzkoušet při budoucích projektech.“

Nejpopulárnější

To Top