Foto

Nikon P1000 – jiná dimenze focení

Když se mi Nikon P100 dostal do ruky, a popsal jsem první dojmy známému. Odpověděl lakonicky: „Tohle je jiná dimenze focení.“ A taky že je! Má totiž takový rozsah zoomu, že s ním vyfotíte rodinnou sešlost v místnosti, pak zvířata v přírodě, a nakonec s ním můžete obrazně řečeno odletět na oběžnou dráhu Měsíce a snímat jeho krátery.

S Nikonem P1000 si fakt užijete hodně zábavy. První, na co jsem se onoho známého žertem zeptal bylo, jestli už vyfotil pihu té zrzky na druhém konci města. To prý sice ne, ale poslal mi takovou smršť neuvěřitelných fotek, že jsem samozřejmě musel začít s něčím podobným. Měsíc, protože byl zrovna úplněk, zvířata z dálky, espézetku auta, partnerku z několika set metrů jak se dloube v nose, a tak… Zrovna tu poslední fotku jsem ale musel se šťouchancem do žeber ihned smazat, ještě ve foťáku.

Jak ten Nikon P1000 vlastně vypadá

Fotograf Václav Křížek přesně vystihnul Nikon P1000 v recenzi, spíše popisu, na Foto Škoda. Takže abych nevymýšlel kolo, s jeho svolením cituji:

Hlavní rysy

125x optický zoom f/2.8-8 (24-3,000mm ekv.35mm) s Nikkor ED členy
16 Mpx 1/2.3″ snímač (velikost snímače 4,62 x 6,16 mm, plocha 0,28 cm², crop faktor 5,6, oproti full fame 24 x 36 mm a ploše 8,6 cm²)
4K Ultra HD video
Výklopný a otočný displej
Plná podpora SnapBridge přes Wi-Fi
Přehledný elektronický hledáček
Dobrý grip
Dedikované režimy pro pozorování přírody a měsíce
Hmotnost 1 415 g
Rozměry 146 x 119 x 181 mm

Dnešní doba je dokonalá a my máme díky moderním technologiím možnosti, o kterých se nám před 20 lety ani nezdálo. Obrovskou výhodu a zároveň využití vidím u tohoto fotoaparátu pro nadšené pozorovatele přírody, amatérské ornitology, myslivce, vědce apod. Na testování se mi nejvíce líbil moment, kdy jsem fotil produktové fotky zrcadlovkou a periferně viděl dva ptáky nad údolím. Rychle jsem hodil zrcadlovku do batohu a sundal P1000 ze stativu, abych pozoroval dva orly mořské, kteří sedli asi na 400 metrů vzdálený smrk a i přestože jsem byl tak daleko, mohl jsem díky fotoaparátu pozorovat, vyfotit a nahrát jejich odpolední siestu než zapadlo slunce. To vše bez toho, aniž bych je vyplašil. Pro tento jediný důvod bych neváhal s pořízením.

Komu Nikon P1000 Václav Křížek doporučuje?

nadšený pozorovatel přírody
myslivec
ornitolog
vědec
bezpečnostní služby

https://vaclavkrizek.cz

info@vaclavkrizek.cz

+420 777 415 381

(Zde konec části vypůjčené recenze od Václava Křížka.)

Co na Nikon P1000 ostatní?

Sjížděl jsem recenze i na dalších webech. Na ně se můžete podívat zde.

Weby prodejců – mezi největšími jde o Megapixel a Foto Škoda, jsem četl také.

Hodnocení na Megapixel.cz je zde

Na Foto Škoda je zmiňovaný popis od fotografa Václava Křížka zde

a recenze zde

Jedním z nejrespektovanějších zahraničních čistě recenzních webů je Dpreview.com, hodnocení Nikonu P1000 je zde

Některé polopravdy až nepravdy

Některými recenzemi se nenechte znervóznit. Už jen proto, že recenzenti a „hodnotitelé“, kteří si Nikonem P1000 ani necvakli, se v nich přiznávají k základním neznalostem fyziky a optiky. V některých se totiž objevily argumenty o difrakci. Nikon P1000 má prý „přemegapixelováno“ kvůli rozlišení 16 Mpx, a tím že prý ta difrakce bude vznikat – stačilo přece udělat 12 Mpx nebo dokonce jen 10 Mpx čip a bylo by to „lepší“. Jenže difrakce vzniká rozkladem světla na mřížce, v případě foťáku na (jediném) otvoru mřížky, a tím je clona. Difrakce vzniká už od nepaměti od clony cca 16 a vyšší; takže nemá s čipem nic společného. Tyto argumenty jsou až zábavné.

Dalším argumentem „hodnotitelů“ proti Nikonu P1000 je srovnávání s mobily, protože mají stejně velký čip. Používal jsem iPhone 4, 6 a 7 jsem, teď iPhone SE a Huawei P40 jsem měl také, takže o tom také trochu vím. Jedině snad Huawei P40 má 50násobný zoom, ale ten je však od určité úrovně jen digitální. Dodávám jen, že většina dobře fotících modelů je za obdobnou cenu.

Zvíře, ptáka na větší vzdálenost s mobilem prostě nevyfotíte, detaily stropu v chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře nebo katedrály v Chartres také ne. Zkoušel jsem s Huawei P40 „střelit“ zajíce na nějakých třicet metrů, a s tím digitálním padesátinásobným zoomem vyšel jak ze starého Minoxu na půlený 16mm film. Zkuste mobilem vyfotit auto z 300 metrů tak, abyste viděli ostře jeho SPZ…

Pravda je tedy samozřejmě v tom úžasném zoomu, kde se síla optiky Nikonu P1000 v plné míře projeví.

Jak se s ním vlastně fotí

Skoro po celý čas zápůjčky bylo v květnu 2021 tak hnusné počasí, že by psa ven nevyhnal, natož fotil a ještě k tomu nechal pršet na foťák. Menu je celkem srozumitelné.

Doslova mě ale rozštípalo měření expozice. Při bodovém měření měří (asi) přesně daný objekt, při poměrovém měření výborně vyrovná expozici po celé ploše snímku, viz dva snímky stromu v poli. Snímek, kde je obloha jednolitá, byl pořízen bodovým měřením, zatímco snímek s krásně vykreslenými mraky s poměrovým měřením.

Možnost zaostřit mimo střed zorného pole sice Nikon P1000 nemá, ale při větších ohniskových vzdálenostech jste stejně rádi, když ten střed vůbec trefíte. Proto má také u objektivu tlačítko, po jehož stisku zoom sjede na nižší nastavenou ohniskovou vzdálenost, objekt si vystředíte a zoom znovu sám vyjede. Pak to chce hned zaostřit a pálit.

Abyste si Nikon P1000 dokonale užili, chce to většinou stativ, nebo alespoň monopod. Bez toho něj si jeho „vyšší dimenze“ moc neužijete. Alespoň ne tak dokonale, zejména u ohnisek větších než 200 mm, což je hraniční pro udržení z ruky.

Nějaké nevýhody?

Vzhledem ke konstrukci přístroje je upínací šroub na stativ na těle foťáku a nikoliv na objektivu, takže má tendenci se klopit k zemi. Objektiv je asi fakt ze skel a ne z plastů… Jde o kompromis, stejně jako volba čipu 1/2,3“ kvůli dosažení obrovského zoomu.

Jeho mohutná optika asi taky trochu „žere světlo“, takže zaostřit na vzdálenější nebeská tělesa (Jupiter) už moc nejde. Tohle jsem sám ani nezkoušel, to ten můj známý.

Jinak promiňte nedokonalosti mých fotek, lepší jsou určitě v jiných, zde uvedených recenzích. Jak od Václava Křížka na Foto Škoda, tak na Dpreview.com (jen jestli jsou fotky například na Dpreview opravdu z Nikonu P1000). S humornou nadsázkou totiž už dlouho říkám, že moje umění fotografie spočívá v umění utrácet za fototechniku. Když ale tohle pronesu před jinými fotografy, téměř vždy chápavě sklopí hlavu a usmívají se pod fousy se mnou. Jde totiž o „pacienty“ podobného ražení, protože klapnutí závěrky, to je prostě sex!

Je ten velký formát vždy nutný?

Na čem si fotky vůbec prohlížíme, většinou z dovolené? Na mobilu, na monitoru, zřídka už na televizi (nemáme kablík, nejde to propojit…). Asi tak jedno promile z nás si je prohlíží na projektoru a ještě méně lidí si je nechá vytisknout na větší formát. Doma mám na zdi pár fotek z full-framu od Petra Strbačky (České Švýcarsko, Toskánsko, benátská maska), po jedné od Jaroslava Kortuse (kostelík v Norsku), Garika Avanesjana (benátské masky) a z digitalizovaného filmu 6×6 od Františka Zemena (dudák Smetka). Všechno ve velkém formátu na plátně, kde se ostré přechody trochu rozjedou, takže o nějaké původně brilantní ostrosti z full-framu nebo filmu 6×6 nemůže být ani řeč. Asi si proto zkusím nějakou fotku z Nikonu P1000 také zvětšit a nechat vytisknout na plátno, je to velmi milosrdný podklad. A na lepší kvalitu zblízka mi pak zase stačí lehoučká Leica X2 s APS snímačem.

Pro koho ještě je?

Stalo se vám někdy, že jste byli na výletě, daleko, daleko od domova, kam už se stěží ještě někdy podíváte? Zrovna tohle se mi kdysi stalo ve Francii nad Grand Canyonem du Verdon a později i ve Valées de Merveilles! Vyfotit si něco na druhém svahu údolí, na skále, ale nevede tam cesta, není čas tam dojít, dojet?

Asi bych si nebral Nikon P1000 na vícedenní horskou túru, kdy počítám s každým gramem (a dnes zesláblý po všech těch lockdownech domácím vězením už tuplem ne). Nejsem ani Vilém Heckel, který stoupal s horolezci do oblak a kromě běžné výbavy ještě ověšený těžkými foťáky na svitkový film 6×6, to si radši vezmu do kletráku o plechovku piva navíc. Avšak na víkend na Brdy nebo Českou Kanadu pod širák, to bych ho už unesl (a taky pořádně užil). Na jednodenní výlet, na dovolenou auťákem pod stan, natož camperem, to rozhodně!

Takže mě ten malý čip 1/1,23“ a kvalita jeho podání vůbec neuráží, protože se tam, kde jsem vlastně ani nebyl, můžu díky jeho přiblížení dívat znovu a znovu, až do bezvědomí. A tak tedy: „Vovovo, vo tom ten Nikon P1000 je“!

Další kultovní Nikon?

Kultovním modelem Nikonu se stal bezpochyby Nikon F1. Poprvé jsem ho viděl ve filmu Zvětšenina od Antinioniho (The Blow up) s Davidem Hemmingsem, který naprosto perfektně zahrál profesionálního fotografa. Tehdy se s tím ještě dalo uživit výborně…

Nikon P1000 se mi líbil už při uvedení na trh a říkal jsem si, že na tom asi něco bude. Když se mi nakonec dostal do ruky, byla to pravda. Naplňuje vše, k čemu byl zkonstruován. Jde o zcela ojedinělý foťák a rozhodně má náběh také se stát kultovním. Nikon P1000, to je takt jiná dimenze focení, a zdá se, že nejen pro mě. Jen doufám, že všechny ty „smrtfouny“ zrovna tuhle kategorii foťáků nezabijí.

Fotky

Měsíc při úplňku

„Povinná“ fotka měsíce – Nikon P1000 jsem měl k dispozici krátce před megaúplňkem, naštěstí bylo jasno, akorát vítr. Vylezl jsem se stativem na balkon a cvakal jak o život.

Auto

Auto z nějakých 300 metrů – takhle čitelnou značku auta z výřezu z full framu bych rád viděl na podobnou vzdálenost, nebo z mobilu. Propagační fotky z Leica Q se sice na nějakém propagačním materiálu s výřezy jejího full-framu „prsily“, ale že by FF s širokáčem tahle zvládl rozpoznat SPZ auta? Tomu nevěřím, zoom je zoom.

Letadla