TvMiniUni: Zloděj otázek

TvMiniUni: Zloděj otázek je film, jaký tu ještě nebyl. Kombinace herců a svérázných loutek, rodinný film plný života, barev, vtipu a také film s jedním důležitým poselstvím. Celovečerní TvMiniUni: Zloděj otázek ve velkém stylu zakončuje seriál TvMiniUni, který na D:čku České televize běží už pět let a má na kontě téměř 150 epizod.

Na velká plátna se tak dostane pan Vrána, praještěr Voráček, králík Fleggy, Valentinka, Bóďa, Franta Štajn a další známé i nové postavy. Spolu s nimi pak Pavel Liška, Barbora Poláková a Miroslav Krobot v lidských rolích.

„Nemáme za cíl nic menšího, než smích a zábavu dětí i rodičů. Chtěli bychom, aby se na konci filmu k sobě děti a rodiče láskyplně přitulili,“ říká režisér Jan Jirků.

Televize TvMiniUni vysílá, a i tentokrát tvrdí, že odpoví i na ty nejvšetečnější dětské otázky. Ovšem popravdě pan Vrána dnes nemá moc dobrou náladu, a tak žádá pana praještěra Voráčka, aby vybral jenom lehké otázky a ty složité vyřadil… ale pozor!!! Žádné otázky od dětí tu nejsou, všechny zmizely! A s nimi zmizel i lapač otázek.

Do TvMiniUni navíc začínají volat znepokojení rodiče. Něco se stalo s jejich dětmi. Najednou už se na nic neptají, nemají žádné otázky! Žádné proč, nač, jak, kde, kolik, a co když? Všem z TvMiniUni začíná být jasné, že se děje něco závažného.

Rozjíždí se velké pátrání plné dobrodružství i záhad. Stopy nakonec vedou až k herně, kterou řídí chlapeček Bambino a strašidelná a nepříjemná paní Konvičková. Spolu ukradli lapač otázek, aby všem dětem vysáli z hlav jejich otázky. Na Bambina totiž nemá jeho maminka čas a táta po jedné hádce od nich odešel a vůbec. Rodiče jsou často nespokojení, když se jich dětí na něco ptají, nemají čas, potřebují pracovat a chtějí ticho a pokoj. Tak teď mají všichni, co chtěli. Klid bez otázek.

Bez nich je ale nuda a taky chybí odpovědi. Jak tohle celé dopadne?

„Chtěli jsme udělat barevný, hravý, mapeťácký film, jaký v Čechách natočený nikdy nebyl. Rytmický, divoký a s kreativní radostí,“ popisuje Jirků. „Naší pointou je poražení techniky, odložení strojů, návrat rodičovské pozornosti k dětem a hlavně návrat všetečných dětských otázek. Vždyť nejen děti, ale my všichni bychom se měli pořád ptát a vyžadovat odpovědi.“