Hybridní práce s námi již zůstane: Očekává se, že v roce 2022 bude 52 % pracovníků ve Spojeném království pracovat na dálku. To přineslo podnikům novou výzvu: vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracují na více různých místech, kritická a důvěrná data již nemohou být uložena na jednom místě. Aby byla data na těchto různých místech přístupná a chráněná, musí podniky nasadit místní, externí a cloudové zálohování a archivační řešení.
Archivní data (označovaná také jako „studená“ úložiště) jsou uložena v levnějších, zřídka přistupovaných vrstvách, které archivují informace do doby, než jsou potřeba, například v případě selhání nebo kybernetického útoku. Vzhledem k tomu, že svět generuje a ukládá více archivních dat než kdykoli předtím, a to v aplikacích, jako jsou genomika nebo videozáznamy, bude studené úložiště sloužit pro data, která je třeba chránit, ale není nutné k nim přistupovat během milisekund. Jakmile podniky začnou zálohovat dvakrát nebo třikrát na různých místech, objem úložiště v datových centrech bude dále narůstat a bude nutné se vážně zabývat způsobem, jakým organizace archivují svá data.
Význam archivních dat je patrný také s ohledem na stále aktuální problém útoků ransomwaru, neboť omezují závažnost dopadu takových útoků, pokud máte přístup k zálohám ukradených nebo poškozených informací. Totéž platí i v případě povodní, hurikánů a dalších extrémních povětrnostních událostí, které se vyskytují stále častěji po celém světě. Tato data, která nejsou aktivně potřeba, lze uložit do sestav studených úložišť s nižšími náklady.
Většina studených úložišť využívá ukládání na pásky nebo pevné disky (HDD). Pásková úložiště jsou sice levnější než pevné disky, ale mají také vyšší latenci přístupu k datům, takže je lze použít jen pro velmi zřídka využívaná studená úložiště. U pevných disků pozorujeme nástup diskových technologií a platforem nové generace, s cílem snížení celkových nákladů na vlastnictví a zvýšení dostupnosti řešení pro aktivní archivaci. Patří mezi ně zónování, vyšší plošná hustota, mechanické inovace a inovace s novými materiály.
Vzestup zelených datových center
Na konferenci COP26 konané na konci roku 2021 byl kladen důraz na větší příležitost pro podniky zavázat se k cílům udržitelnosti a dosahování uhlíkové neutrality. Datová centra mohou být největším spotřebitelem elektrické energie v zemi, což přispívá ke zvýšení produkce oxidu uhličitého: například se předpokládá, že datová centra v Irsku budou do roku 2030 spotřebovávat 70 % elektrické energie.
V roce 2022 se zvýší počet organizací, které se budou snažit o udržitelnější provoz svých datových center. Vzhledem k cílům snižování spotřeby energie budou podniky investovat čas a peníze do co nejefektivnějšího využití stávajících center namísto budování nových datových center.
Stále větší zájem bude o přechod na disky s vyšší kapacitou, protože menší počet vysokokapacitních disků je energeticky úspornější než více nízkokapacitních disků. Navíc to zvyšuje hustotu úložiště na jeden rack a může to snížit počet racků potřebných k dosažení požadované kapacity, což dále snižuje celkovou spotřebu energie a celkové náklady na vlastnictví. Řešení JBOD lze použít ke snížení spotřeby energie inteligentním roztočením každého disku na maximální výkon díky schopnosti izolovat je od vibrací a usměrnit proudění vzduchu tak, aby se udržely optimální provozní teploty, které by jinak ovlivnily výkon a vyžadovaly další nákladné chlazení. Podniky budou také stále více upřednostňovat datová centra a provozy, které využívají chlazení vzduchem nebo obnovitelné zdroje energie: od poloviny roku 2021 budou zařízení společnosti Western Digital v severní Kalifornii využívat 100 % obnovitelné energie.
Nové obavy ohledně datové suverenity
Zrychlení digitální transformace ve všech sférách, k němuž vedla pandemie, vrátilo do popředí zájmu podniků otázku datové suverenity. Podle společnosti McKinsey pandemie urychlila zavádění digitálních technologií o několik let, a to jak v podnicích, tak ve veřejných institucích, od vzdělávacích institucí až po zdravotnictví. Udržení regionální kontroly nad daty generovanými těmito digitálními technologiemi bude pro organizace zásadní prioritou. S rozvojem digitální transformace budou mít vedoucí pracovníci IT za úkol zajistit, aby byla data ukládána a chráněna v souladu s předpisy. Pro společnosti se sídlem v EU to znamená uchovávat data v rámci hranic Unie.
V roce 2022 projdou organizace revolucí v ukládání dat, aby splnily požadavky na jejich ochranu. Například ve Spojeném království musí NHS uchovávat lékařské záznamy po dobu sta let. Vzhledem k tomu, že lékařské informace se významně přesouvají na online úložiště (k čemuž přispěl i nedávný vládní závazek 5,9 miliardy liber na digitální technologie v NHS), dojde k výrazným investicím do vysokokapacitních úložných řešení s nízkou latencí. Zdravotnická data jsou kritická a často rozsáhlá, což znamená, že v nadcházejícím roce budou zdravotnická zařízení nucena investovat do spolehlivých architektur úložišť, jinak riskují, že budou ohroženy standardy ochrany dat.
Budoucnost her by mohla být v cloudu
V roce 2021 jsme byli svědky rostoucího přesunu her z umístění v zařízení do cloudu. Televizní a filmové streamovací služby nastavily nová očekávání i pro hraní her. Dokonce i společnost Netflix vstoupila na trh cloudových her a koncem roku 2021 spustila Netflix Games pro všechna mobilní zařízení. Datové centrum hraje klíčovou roli jak z hlediska umožnění online hraní, tak z hlediska ukládání obsahu živě vysílaných her. Zdá se, že přechod na cloudové hraní se bude jen zrychlovat a společnosti jako Xbox a Netflix budou nuceny virtualizovat datová centra, aby si v novém herním prostředí udržely ziskovost.
V herní oblasti se v nadcházejícím roce začnou prosazovat nezaměnitelné tokeny (NFT). Společnost EA dokonce veřejně prohlásila, že NFT jsou součástí budoucnosti herního průmyslu. Tyto tokeny jsou jedinečné datové jednotky uložené v blockchainech, které prokazují pravost produktů a umožňují hráčům komercializovat personalizovaný stahovatelný obsah, od zbraní přes cheat kódy až po balíčky. NFT jsou založeny na architektuře distribuovaného úložiště, která umožňuje ověřování a výměnu vlastnictví. S tím, jak podniky a jednotlivci zkoumají možnosti NFT, je třeba stejně tak zohlednit požadavky na ukládání.
Autonomní vozidla: cíl na 10 let
První nástup částečně autonomních vozidel vyvolal předčasnou vlnu sebevědomých předpovědí o brzkém masovém rozšíření. Skutečnost je však taková, že k praktickému zavedení autonomního řízení, kdy řidič může plně předat navigaci, které je podle sdružení Society of Automotive Engineers (SAE) označováno jako úroveň 5, dojde během příštích deseti až patnácti let, což je pomalejší časový horizont, než se očekávalo před několika lety.
I když pandemie nezpůsobila úplný útlum vývoje autonomních vozidel, zastavila a zpomalila inovace. V roce 2022 budeme svědky obnovení klíčové spolupráce a konsorcií mezi řídícími orgány v oblasti technologií a automobilového průmyslu a pokračujících příprav a budování klíčové infrastruktury, včetně 5G.
Aby propojené automobily mohly fungovat plně optimalizovaným způsobem, je nutné komplexní zavedení 5G. Tato technologie zajišťuje vysokou rychlost a nízkou latenci, která je potřebná pro dostatečně rychlý přenos dat z vozidla do nejbližšího datového centra i do okolních vozidel a externí infrastruktury. Systém V2X (Vehicle-to-everything) umožňuje vozidlům komunikovat s různými částmi dopravního systému (např. se silničními jednotkami, jinými vozidly), což je zásadní pro bezpečnou jízdu a reakční dobu vozidla.
Clusterové úložiště pro autonomní vozidla
Zatímco dnešní autonomní vozidla využívají architekturu distribuovaného úložiště, vozidla zítřka budou standardně využívat clusterová úložiště. Tyto clustery nebo zóny budou komunikovat s centrálním „mozkem“, v němž budou uložena kritická data, což umožní snadnější testování a údržbu. Propojená autonomní auta budou fungovat jako malá datová centra.
Autonomní jízda budoucnosti bude využívat zpracování dat v centrálním uzlu, který následně komunikuje s jednotlivými zónami, např. aplikační software přebírá data z interních map spolu s nejnovějšími informacemi o událostech, jako jsou nehody nebo prostředí na silnici, např. špatné jízdní podmínky nebo potenciální nebezpečí. K získání úplného obrazu o celkové dopravní situaci přispívají také interní senzory IoT vozidla, jako jsou kamery, radary a lidary. Tento typ úložné architektury bude spoléhat na centrální výpočetní a úložné řešení namísto distribuovaného řešení s mnoha ECU a malými úložnými zařízeními, čímž se sníží hmotnost vozidla, a tedy i související náklady. Tato architektura bude také podpořena zájmem o udržitelnost: nižší hmotnost vozidla, stejně jako lokální úložiště ve srovnání s distribuovaným systémem, znamená snížení emisí CO2.
Zónová architektura pro autonomní vozidla
Zatímco dnešní autonomní vozidla využívají architekturu distribuovaného úložiště, vozidla zítřka budou standardně využívat zónovou architekturu úložiště. Tyto zónové clustery budou komunikovat s centrálním „mozkem“, v němž budou uložena kritická data, což umožní snadnější testování a údržbu. Tyto clustery také snižují hmotnost vozidla. Důvodem je to, že zónové clustery mají ve vlastním voze méně kabeláže. Propojená autonomní auta budou fungovat jako malá datová centra.
Autonomní jízda budoucnosti bude využívat zpracování dat v centrálním uzlu, který následně komunikuje s jednotlivými zónami, např. aplikační software přebírá data z interních map spolu s nejnovějšími informacemi o událostech, jako jsou nehody nebo prostředí na silnici, např. špatné jízdní podmínky nebo potenciální nebezpečí. K získání úplného obrazu o celkové dopravní situaci přispívají také interní senzory IoT vozidla, jako jsou kamery, radary a lidary. Tento typ úložné architektury bude spoléhat na centrální výpočetní a úložné řešení namísto distribuovaného řešení s mnoha ECU a malými úložnými zařízeními, a navíc se touto architekturou rovněž sníží hmotnost vozidla tedy i související náklady. Nové architektury budou také podpořeny zájmem o udržitelnost: nižší hmotnost vozidla znamená snížení emisí CO2.
Christoph Mutz, produktový marketingový manažer, Western Digital
Davide Villa, obchodní ředitel EMEA, Western Digital
