Fujifilm AX-7 z pohledu uživatele

Fujifilm AX-7 APS-C s rozlišením 24,2 Mpx je kompakt APS-C CMOS 24,2 Mpx a hybridním autofokusem s výměnnými objektivy. Jeho použitelnost podtrhává velmi jednoduché ovládání.

Zapůjčen byl se základním setovým objektivem 15-45 mm, tj. v přepočtu 22,5-67,7 mm v porovnání s full-framem. Jeho nativní rozsah citlivosti ISO je 200-12 800, který lze rozšířit až na 51 200. Video UHD zvládne až do téměř 30 snímků za vteřinu a fotografie pohyblivých objektů lze pořizovat rychlostí 6 fps. Podle údajů výrobce má hybridní systém zaostřování se 117 volitelnými body a pro AF používá metody fázové detekce i detekce kontrastu, což umožňuje i detekci obličeje a očí. Snímací čip byl podle výrobce vyvinut tak (s měděnými prvky*), aby bylo dosaženo nižší hladiny šumu a vylepšené kvality obrazu v celé používané řadě ISO 200-12800.

Ovládání fotoaparátu Fujifilm X-A7

Ovládání je velmi snadné a přehledné, takže je i velmi rychlé. Klíčové otočné ovladače jsou nahoře na těle a fungují podle navolených režimů (světelnost, rychlost závěrky, +/- EV). Jednotlivé volby menu, a také zaostřovací pole, se volí joystickem nad tlačítkem menu. To netrpí nadbytkem mnohdy zbytečných funkcí, což neodvádí pozornost od vlastního fotografování. Ovladače nelze předefinovat, tj. nelze jim přiřadit jinou funkci, než mají. Ostatně – co jsme dříve u foťáků měli? Clonu, čas, zaostření, a maximálně samospoušť s jejím vlastním čudlíkem někde vepředu u objektivu. Jeden recenzent ostatně vytknul jednomu konkurenčnímu fotoaparátu právě nadbytek funkcí, a měl pravdu. Sám jsem ho měl, a byl fakt téměř neovladatelný. Chybělo mi jen přímé ovládání ISO, na to se musí jít přes menu. Zaostřování je jen přes autofocus.

Dotykový displej

Fujifilm X-A7 má kloubový otočný dotykový displej s úhlopříčkou téměř 9 cm a s rozlišením 2,76 Mpx, avšak nemá průhledový hledáček. Výrobce se sice v propagačních materiálech chlubí retro designem, ale „Leice chudých“, jak se o foťácích Fujifilm často říká, hledáček k tomuto image trochu chybí. Pomineme-li design, který umění fotografie nikterak nepovyšuje, trochu chyběl i mě, protože bez brýlí už si delší čas s focením ani nevrznu. Na druhou stranu, ten displej je fakt perfektní a když už brýle z kapsy vylovím, dám to, včetně okamžitého posouzení kvality snímku smazat-nesmazat. Otočný displej navíc přispívá k ochraně proti poškrábání.

Dálkové ovládání

Fujifilm X-A7 je vybaven bezdrátovými rozhraními Wi-Fi i Bluetooth, která umožňují dálkově ovládat foťák z mobilu či tabletu a přenášet do něj snímky. Pro fotky inkognito, například někde v kavárně nebo v přírodě se to velmi hodí, pokud pozorovaný objekt nevyplaší trochu hlučnější závěrka, která si prostě klapne. Je to ale takový ten klasický, fotografy milovaný, jemně mlaskavý zvuk. „Je to prostě sex!“, jak kdysi prohlásil jeden můj známý, požitkář včetně fotografování (i žen).

Baterky, blesk a nabíjení

Plně nabitý akumulátor zvládne okolo 270 snímků v běžném režimu, což není zrovna pecka, nebo zhruba 440 snímků v úsporném režimu.

Vestavěný vyskakovací blesk (místo něj bych bral ten hledáček), je určen pro přisvětlení, a technologie Super Intelligent Flash automaticky vyvažuje výkon blesku podle zvolené scény.

Nabíjení je přes mikro USB, rovnou z foťáku, a to se mi líbí, protože když jedu někam pryč, nechci s sebou tahat bambilion nabíječek. V podstatě je Fujifilm X-A7 první foťák s nabíjením přes USB přímo v těle, která se mi dostal do ruky. Velké významné plus!

Objektiv XC 15-45 mm f / 3,5-5,6 OIS PZ

O setových objektivech se většinou rádo říká, že jsou to jen špunty proti prachu, ale zdaleka ne vždy to je pravda. Součástí standardní dodávky X-A7 je zoom XIS 15-45 mm f / 3,5-5,6 OIS PZ. Výrobce uvádí, že je osazen třemi asférickými prvky a dvěma extra nízkými rozptylovými prvky, aby se dosáhlo dobře korigovaného obrazu bez sférických a chromatických aberací. Je schopen zaostřit z minimální vzdálenosti 13 cm. Světelnost tohoto setového objektivu není sice z říše snů, ale každý objektiv má stejně „zlaté okno“ v rozmezí clonového čísla 5,6-8, takže pokud někomu nejde zrovna o dokonalý bokeh ale o dobré fotky z dovolené, nemusí z toho zrovna šílet. Koneckonců i ta Leica X1 s Elmaritem 2,8/24, kterou vlastním, se v automatickém i v obou poloautomatických režimech drží clony 5,6 jako klíště a expozici dohání časem závěrky.

Funkce X-A7

Funkce kromě dnes už klasických režimů P, A, S a M, snad až na rozpoznání obličeje, většinou neposedného dítěte s diagnózou ADHD, jsem snad nikdy na žádném foťáku nepoužil, takže o nich jen stručně, s následující výjimkou, a sice hned následující.

Režimy simulace kinofilmu Fujifilm umožní napodobit vzhled mnoha klasických typů, včetně režimů Provia, Velvia, Astia, Classic Chrome, Pro Neg a několika monochromatických nastavení. Vysokou saturaci režimu Velvia je možno použít pro snímky krajiny s primárními barvami, režim Astia pro věrné podání pleťových tónů a univerzální režim Provia pro jeho přirozené podání. Simulace Pro Neg je vhodná pro interiérovou portrétní fotografii.

Tohle všechno jsou dost dobré simulace, které jinak zvládají jen specializované (a dost drahé) programy, jako například Photoshop či spíše Capture One, který umí kompenzovat téměř vše, včetně filmů. Jejich cena však dosahuje, až přesahuje cenu X-A7. Kompenzacemi filmů je ostatně Fujifilm známá firma; a tyhle dává přímo v těle X-A7.

Další funkce

Režim Advanced SR Auto automaticky rozpoznává typy scén a objektů, aby upravil nastavení fotoaparátu.

Pro ty, kteří jsou líní používat jakýkoliv počítačový program pro retušování pleťovky, je určeno nastavení Face Enhancer, které vytváří „hladké a přirozené tóny pleti, aby se zajistilo, že všichni vypadají lépe“. Tedy, rovnou z foťáku. Jestli umí přímo ve vnitřním obrazovém procesoru takhle softwarově vymačkat i beďary jsem neměl možnost testovat, žádného adolescenta doma nemám.

Režim Light Trail se hodí pro kreativní dlouhé expozice s jasnými světelnými stopami, aniž byste se museli starat o technické detaily přepalů.

Rozšířenými režimy filtrů jsou hračka, miniatura, pop barva, dynamický tón, rybí oko, měkké zaostření, cross, částečná barva (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová), HDR a „mnoho dalších“.

V menu ani na kroutítku funkcí sice moc není; v X-A7 se k nim dá dostat přes dotykový displej. Jak už jsem ale uvedl, spoustu funkcí „vylepšujících“ fotky stejně nepoužívám, ani je nehledám.

Celkový dojem

Fujifilm AX-7 byl redakci zapůjčen na několik týdnů. Má velmi snadné a přehledné ovládání, a to zejména v klíčových režimech P, A, S, M – clona a čas. Přestože je v kovovém těle, je překvapivě lehký. Udrží ho i drobnější ruka ženské lvice, jeho otočné ovladače zvládne i ta s delšími drápky. Chcete fotit? Fotíte spíše svátečně? Chcete mít nadstandardní výsledek z většího snímače a nechcete dumat, na co je které tlačítko a kroutítko, a pak dumat, jak jste si je před měsícem nastavili? Nechcete za to dát majlant? Berte Fujifilm X-A7, je to dobrá volba a podle dpreview.com  jde o fotoaparát, který dělá skvělé fotky (včetně volitelných kompenzací) přímo v těle fotoaparátu, na vnitřních čipech a s jeho vlastním softwarem; a jeho design je „bez diskuzí“. Cena necelých 20 000 Kč bez DPG za foťák se snímačem APS-C je rozhodně lepší, než vyšší cena za některé konkurenční modely s menším 1“ snímačem, navíc máte možnost výměnných objektivů.

(*) Měď na silikonovém čipu

Měď je se používá při výrobě křemíkových čipů  pro zlepšení vlastností. Zlepšuje vlastnosti čipu, zejména rychlost přenosu dat. Běžně je pro křemíkový čip „jedovatá“, protože difunduje do křemíkových dielektrik (SiO2), takže nakonec způsobuje zkraty. Například v továrně Intel v irském Leixlipu pro výrobu počítačových procesorů mají dvě oddělené haly, jednu copper-less a druhou, kde lze s mědí pracovat. První laboratoře, kde se podařilo měď při výrobě křemíkových čipů použít, byly IBM. Uživateli je ale koneckonců jedno, jestli je použitý silikonový čip s mědí nebo bez, zda je CMOS, MOS nebo CCD, jde mu o nízký šum, což Fujifilm X-A7 dává.

Richard Jan Voigts