Jaký typ firem v Česku zapojí elektromobily jako první do svého podnikání? A jaké jsou nejčastější překážky rozvoje alternativního pohonu firemních flotil i privátních vozů? O tom hovoří Leoš Kabát ze společnosti Schneider Electric, která rozvíjí program elektromobility a instalovala po celém světě více než 70 tisíc nabíjecích stanic pod označením EVlink. Spolupracuje také se všemi významnými automobilkami na evropském trhu, mezi které patří také firma Renault.
Jak vidíte nejbližší budoucnost elektromobility v českých i evropských podmínkách?
Pro rozvoj elektromobilů je klíčové vybudování dostatečné nabíjecí infrastruktury s přesahem hranic jednotlivých zemí – v rámci EU. Kromě budování infrastruktury je nutné řešit také přístup k ní. Důležité je, aby spolu jednotliví poskytovatelé nabíjecí infrastruktury komunikovali a vzájemně sdíleli nabíjecí stanice. V České republice není stále vybudovaná dostatečná veřejná síť pro nabíjení, která by umožňovala další rozvoj elektromobility. Stát navíc posunul dotace do budování infrastruktury, takže se rozvoj opozdí o další čtyři roky. V ostatních evropských zemích stát poskytuje různé úlevy a dotace pro nákup elektromobilů a nabíjecích stanic – což u nás prozatím neplatí. Koncoví uživatelé a firmy tedy nejsou v Česku dostatečně motivováni. Další překážkou je cena elektromobilů, která se odvíjí podle ceny baterií – ta z dnešního pohledu brzdí elektromobilitu nejvíce.
Dokážete si představit firmu, pro níž je provoz flotily elektromobilů výhodný? Případně za jakých podmínek?
Primárně by měl masivněji využívat elektromobily převážně stát a státní firmy a orgány jako je například policie, pošta, úřady sociálního zabezpečení atd. Vozidla jsou také vhodná pro použití v půjčovnách, protože carsharing umožnuje jednoduché ovládání a řízení. Auta se mohou nabíjet, když čekají na zákazníka nebo když zákazník například nakupuje. Lze si rovněž představit model firmy, která se živí rozvážkovou službou v okolí svého sídla. Pokud si tato firma domluví s dodavatelem elektrické energie tarif pro nabíjení elektromobilů a bude nabíjet v nízkém tarifu, může dosáhnout až na cenu 50 haléřů na kilometr. Ve srovnání s průměrnou cenou za kilometr u auta na spalovací motor je to třetinový náklad. Podmínkou, aby provoz pro tuto firmu byl výhodný, je vyhovující délka trasy rozvozu s ohledem na dojezd elektromobilu a nabíjení vždy na firemní nabíječce s domluveným tarifem. Veřejné nabíjecí stanice si mnohdy účtují vyšší náklady.
Jaká nás čeká budoucnost v oblasti nabíjecích stanic v nejbližší i vzdálené budoucnosti?
Největší procento nabíjecích stanic bude instalováno a používáno u zákazníků doma, odhadem asi 80 procent. Na druhém místě to budou veřejná místa, jako jsou například parkoviště, komerční budovy nebo benzínky. Pro domácí použití se nejvíce hodí třífázová nabíjecí stanice s výkonem 11 kW (20A jistič, hlavní domovní jistič 25A), s integrovaným kabelem a klíčkem pro zabezpečení přístupu a případné omezení výkonu (pokud manželka zrovna začne prát a žehlit). Nabíjecí stanice v komerčních budovách by měly mít kolem 22 kW pro střídavé nebo stejnosměrné nabíjení s koncovkou, která umožňuje univerzální použití stanic. Přístup ke stanici je řízen nadřazeným systémem a umožňuje jejich připojení do systémů poskytovatelů služeb nabíjení, jako jsou například EV mapy, GreenWay, Smart EV a další. Pro parkoviště nebo benzínky se nejvíce hodí rychlonabíjecí stejnosměrné stanice o výkonu od 24kW do 300kW možná i více. U veřejných stanic je primárně důležité zajistit přístup k těmto stanicím. Možná by stálo za úvahu, kdyby stát vstoupil do této oblasti a nabídl poskytovatelům služeb nabíjení jednotnou platformu, která by umožnila jejich sdílení přes jednotlivé operátory, které na trhu s dobíjecí infrastrukturou aktuálně máme.
Jak vůbec správně nabíjet elektromobil, aby dobře plnil svoji funkci?
K nabíjení je potřeba přistupovat s ohledem na aktuální stav zbytkové kapacity baterie a cíle cesty. S elektromobilem je potřeba vaše jízdy plánovat. Primárně se nabije během noci a ráno máte obvykle k dispozici plnou kapacitu baterie. Při použití baterie 40 kWh to znamená v městském provozu a při denním nájezdu okolo 50 kilometrů dobíjení baterií jednou až dvakrát týdně. Pro větší vzdálenosti potřebujete plánovat opravdu precizně – nakoupit si kartičky od energetik a vyrazit. Výsledek je ale v případě vzdáleností větší než 200 kilometrů nejistý, ale i to by se mělo brzy změnit. Kapacita baterií a s ní i dojezd elektromobilů se každý rok zvětšuje. Ještě před rokem byl běžný dojezd elektromobilu okolo 100 až 150 kilometrů, dnes je to 250 až 300 kilometrů.
