Vernisáž a výstava fotografií Petr Strbačka 2008 – 2018

Na strakonickém hradě proběhla 24. května vernisáž strakonického fotografa Petra Strbačky, spojená s aukcí fotografií pro dětské domovy z Boršova a Volyně.

Po úvodním slovu autora fotovýstavy Petra Strbačky dostali slovo i jeho kolegové, kteří výstavu podpořili nejen dodanými fotografiemi do dražby, ale i jejich přípravou a tiskem; jmenujme například Františka Zemena nebo Jaroslava Kortuse.

Petr Strbačka, Garik Avanesian, František Zemen

Petr Strbačka je strakonický rodák a fotil od dětství jako každý správný malý kluk. Pravidelně se zúčastňuje fotosoutěží a fotografických campů a cest, ze kterých vydal s kolegy řadu fotoknih. V roce 2017 získal mezinárodní fotografický titul AFIAP (Artiste de la Fédération Internacionale de l Art Photographique). V roce 2011 stál u znovozrození bienále Žena Strakonice a od roku 2015 tuto mezinárodní fotografickou soutěž pořádá, první ročník se uskutečnil v roce 1970. Na jeho přípravě se tehdy podíleli fotografové z fotoklubu při závodním klubu ČZ. František Zemen, Josef Šimečka a Jaroslav Rejžek. Právě František Zemen (85) vyhecoval Petra Strbačku k samostatné výstavě, čímž mu oplatil to samé, protože vloni na podzim jej Petr přemluvil k uspořádání samostatné fotovýstavy nazvané „Bejvávalo“ z vesničky Sedlo u Strakonic, která také měla velký úspěch, pro který se pravděpodobně bude konat i v sousedním Bavorsku v Mnichově.

Petr Strbačka začínal se sovětským fotoaparátem Smena (jedinou další dostupnou variantou byl Ljubitěl 6×6), pak přišla východoněmecká Praktica. V současné době je věrný značce Nikon, naposledy jsem u něj viděl předposlední model Nikon D750. Vzhledem k tomu, že má rád „dvojčata“ a jedno shodil se stativem na zem a rozbil, dá se předpokládat, že přejde na novější Nikon D850. Technika však fotografa nedělá, je jím oko a cit, což dokazuje jeho první samostatná výstava.

Vlastní výstava

První část, umístěná v Maltézském sále strakonického hradu, je věnována průřezu tvorby z let 2008 až 2018, od postřehů z Arménie, Kyrgyzstánu, Itálie, ale i Čech, až po akty, včetně jejich světelných experimentů.

Druhou část výstavy, umístěné do katovny ve spodním patře, věnoval Petr Strbačka různým technikám tisku fotografií – lesklé plátno, matné plátno, hliníkový plech apod., včetně srovnání výstupu stejné fotografie na těchto různých površích. Zatímco tisk na matné plátno je k jakékoliv vadě fotografie, jak se říká milosrdný, tisk na lesklý hliníkový plech, nebo na akryl („plexisklo“), odhalí každé zaváhání v ovládání techniky. Pokud byste chtěli velkoformátovou fotku do obýváku, asi byste volili matné plátno, pokud máte krytou zahradu, jsou změny odstínů, barev, odrazů a lesků jak černobílého, tak barevného podání na hliníkovém plechu úžasné. Navíc vydrží jak slunce, tak mráz (ověřeno několik sezón).

Dražba fotografií pro dětské domovy

Tak jako Petr Strbačka vyhecoval Františka Zemena k samostatné výstavě a ten mu to oplatil stejným dílem, na závěr vernisáže fotografické výstavy Petr Strbačka 2008 – 2018 proběhla velmi úspěšná aukce fotografií jak od autora výstavy samotného, tak od Františka Zemena, ale i od dalších autorů. Do dražby totiž poskytli další fotografie Garik Avanesian, Kamila Berndorffová, František Dostál, Pavel Drdel, Tomáš Hurský, Kateřina Janišová, Jaroslav Kortus, Jaroslav Kučera, Roman Šudoma, Jiří Šneider, a Alena Vykulilová.

Za nejvyšší částku se vydražily následující fotografie:

1.      Prodavačka z Domu Módy, autor: Jaroslav Kučera, vyvolávací cena: 5 000 Kč, vydraženo za 9 000 Kč

2.      Dudák, autor: František Zemen, vyvolávací cena: 1 000 Kč, vydraženo za 8 000

3.      Pohled, autor: Jiří Šneider, vyvolávací cena: 1 000 Kč, vydraženo za 6 000 Kč

Celkový výtěžek aukce činil 51 600 korun a celý bude použit pro děti z DD Boršov a Volyně na vaření s Pavlem Drdelem.

Po vydražení fotografie Petra Strbačky jsem zavyl bolestí, protože sám jsem ji od něj kupoval za víc. Mimochodem, kde kdo si koupí nekvalitní offsetový výtisk notoricky známého obrazu, třeba van Goghových slunečnic, a přitom si může domů pořídit něco skutečně originálního a za srovnatelnou cenu. Například ve Francii žijící německý fotograf Hans Silvester, který fotí etiopské domorodce v povodí řeky Omo (zde našli 3,2 milionu let starou kostru hominoida Lucy, pravděpodobně jednu z cca pěti našich našich pramátí), prodává srovnatelně velké fotky za ty samé ceny, ale v eurech…

Co bude dál?

Petr Strbačka získal svojí první samostatnou výstavou zkušenosti a hodlá pokračovat, protože skvělých fotek má „napráskáno“ ze svých cest po světě i z ateliéru až dost. Kromě toho opět přemluvil Františka Zemena k další výstavě s pracovním názvem Strakonický dudák, která by se měla konat v červnu až červenci 2018 a budou na ní k vidění opět historické černobílé fotografie, staré minimálně 50 let.