Fujifilm X-Pro3 je bezzrcadlovka, která přišla na trh v listopadu 2019. Tento fotoaparát byl označen za vlajkovou loď kategorie X. Je to „vybombené“ retro pro puristické fotografy, ale zvládne i perfektní video. Retro v tomto případě neznamená podle mě vzhled, ale snadné ovládání jako u klasiky na film.
Je to v podstatě typ „Leica“, avšak trochu jinak. S hybridním 3” průhledovým hledáčkem, dolů o 180° sklopným dotykovým displejem a 26,1 Mpx senzorem APS-C (X-Trans BSI CMOS 4), jehož data zpracovává obrazový procesor (X-Processor 4). Kromě focení lze na něj natáčet 4K video. Hybridní hledáček je 0,5x OVF s 3,69 m-OLED EVF. Stavový informační displej je na zadní straně dotykového displeje a ukazuje nastavené parametry – clonu, čas, +/- EV, ISO, režim (automatický, manuální atd.), white balance a SD kartu (dva sloty SD UHS). Stabilizace obrazu je elektronická, minimální citlivost ISO je 80. Akumulátor lze nabíjet přes rozhraní USB-C (USB 3.1 Gen1), které slouží i přenosu dat. Foťák je vyroben z hořčíkové slitiny a vnější části má z titanu s oděruodolnou povrchovou úpravou (Duratect, tvrdost 1 500 Hv – odolnost podle vpichu definovaným jehlanem podle Vickerse) a ve variantě DR je i voděodolný.
Z přísného úhlu pohledu odborníků
Když jsem pročítal recenzi X-Pro3 na Dpreview.com, nestačil jsem se divit, kolik much na tenhle foťák dokázali najít. Abych shrnul jejich hodnocení, jde o fotoaparát pro ty, kteří se chtějí lišit od davu, naopak není příliš vhodný pro sporťáky a ty, kteří preferují fotit se zoomovými objektivy, takže to (podle nich) není ten správný „tažný kůň“, který zvládne všechno. Zejména že hledáček OVF postrádá zvětšovací okénko a nemá zobrazení nekonečna, což může způsobovat nepředvídatelnosti při přeostřování z blízkého objektu na vzdálenější. Modely X-T3/T4 podle těchto odborníků vypadají prozaičtěji a jsou v téměř každém ohledu racionálnější volbou. Oproti nich jejich kolega z Dpreview, redaktor Dan Bracaglia X-Pro3 chválí, „a sice že je to naopak typ fotoaparátu, který nutí uživatele aby zpomalili a přemýšleli o záběrech, které pořizují. (Tj. aby necvakali jak zběsilí.) A že v době, kdy fotoaparát ve smartphonu dokáže všechno udělat sám, je osvěžující vzít do ruky něco s tak přímým zaměřením na puristické fotografy“.
Z mého úhlu pohledu
Vlastním Leicu X2, která zvětšovací okénko v hledáčku má. Tedy za prvé, jestli to chápu správně, Fujifilm X-Pro3 nemá „okénko uprostřed okénka“ v hledáčku, výřez, ve kterém je zvětšen střed sledovaného objektu. Hledáček Leicy má stejně jako X-Pro3 dioptrickou korekci. Nevím, jestli to je tím, že se mi za posledních pár let fakt zhoršil zrak, ale to zvětšovací okénko u Leicy je mi naprosto k prdu. Takže jestli ho nemá ani X-Pro3, vůbec mi to nevadí.
Teď ke zbytku názorů odborníků, kteří vždy vědí, jak to udělat pořádně a lépe. Například v hodnocení odborníka od Foto Škoda u jedné konkurenční bezzrcadlovky zaznělo, že má příliš mnoho funkcí. Měl jsem ji a hlavně z tohoto důvodu ji také prodal – nedalo se „to“ ovládat. X-Pro3 má oproti tomu funkcí tak akorát, takže nemá ani nastavovacích prvků moc, a díky tomu má velmi přehledné ovládání. Dříve jsme měli k dispozici jen clonu, čas a zaostřování. A jaké tehdy vznikaly krásné fotografie!
Za třetí, tenhle koncept s průhledovým hledáčkem mi naprosto vyhovuje. Vlastnil jsem docela dost fotoaparátů. Postupně jsem měnil ruský Zenit za východoněmeckou Prakticu VLC2, současně používal dvouokou zrcadlovku Rolleiflex 4×4 po dědovi, a tu nakonec vyměnil za Zorkij 2 nebo 3 tuším. Byl to skvělý foťák, mrňavý, a s výsuvným objektivem Industar 3,5/50 se skvěle vešel do kapsy. Ta rychlost zaostřování průhledovým hledáčkem mě fascinovala, tomu se nic jiného snad dodnes nevyrovnalo. Když to vezmu „ručně“, přesně tohle má Fujifilm X-Pro3.
Závěrečné ano!
Prostě bych Fujifilm X-Pro3 bral. Jednak mi vyhovuje jeho ovládání, jednak jsem fakt „pacient“, který konceptu s průhledovým hledáčkem podléhá. Líbí se mi také stavový informační displej na zadní straně těla foťáku, který je čitelný i za přímého světla. Přesně na tohle místo jsme kdysi zasouvali kus papírové krabičky od kinofilmu, abychom hned věděli i po několikatýdenním nefocení, kolik tam máme na těch 36 snímků ISO (dříve DIN). Stavový displej toho ukazuje trochu víc, zase ale jen „tak akorát“, prostě aby bylo na první pohled jasno.
Rozhodně mě tedy u X-Pro3 baví hybridní průhledový hledáček, který lze přepínat z průhledového režimu na elektronický. Ten průhledový navíc krásně pracuje s paralaxou, zobrazuje ji a vyrovnává v bílém rámečku v poli hledáčku. To, co chcete zaostřit, se stříbřitě orámuje (jako vinětace). Například hrany objektu, nápisy apod.
Fujifilm X-Pro3 je prostě „vybombený“ foťák, a kdo by chtěl opravdu hardcore, může si ho pořídit ve voděodolné variantě DR.
Pozn.: Výraz „vybombený“ jsem pochytil nedávno v televizi a na rozdíl od jiných dnešních „cool“ výrazů (jakoby, výzva, realizovat…) se mi docela líbí, je totiž na první pohled nadsázkou. Fujifilm X-Pro3 si ho podle mě zaslouží, a tohle je fakt bez nadsázky.
Richard Jan Voigts
